moj ppp-pribeh-od any k mii (part 1)

1. ledna 2012 v 13:59 | fettsack |  o mne
cawte:) najskor sa predstavim:volaju ma xo alebo fettsack,mam 22 rokov a uz 9 rokov ,,trpim,, ppp-anou,miou a zp:(

vsetko to zacalo v juli 2005,mala som 14 rokov,150cm/46kg (vid.foto1),citila som sa tucna a jedna kamoska schudla 5kg a posmievala sa mi ze som tucna a nikdy nedokazem schudnut,tak som sa rozhodla drzat dietu a cvicit.
foto1:

do oktobra som schudla 11kg na 35kg (vid.foto2) bola som spokojna s tou vahou a uz som nechcela chudnut ale bala som sa zacat normalne jest ze pride jojo-efekt a tak som stale pokracovala (500kcal/den) a chudla dalej...
foto2:

v marci 2006 som vazila uz len 29kg (vid.foto3 a 4) vtedy sa uz rodicia nedokazali na to pozerat a zaviedli ma k psychiatricke,ta mi predpisala nejake lieky.po 3 dnoch mi bolo strasne zle a odpadla som,ked som sa prebrala strasne som sa bala ze zomrem a chcela som zacat normalne jest ale po kazdom jedle ma straasne bolelo brucho az raz tak neznesitelne ze nasi museli privolalt zachranku.v nemocnici mi zistili zlcnikove kamene a vyoperovali mi zlcnik.
foto3, foto4

po operacii som normalne jedla a pribrala do leta na 43kg...medzi tym som skoncila zakladku,chcela som ist na konzervatorium a stat sa hereckou ale koli tej operacii zlcnika som prepasla skusky a musela som ist na gympel,ale mala som v plane skusky o rok zopakovat. ked uz sa vaha blizila k 44kg zas som sa citia tucna a bala sa ze zas budem mat 46kg,a zacala som sa zas obmedzovat a vela cvicit,za 3 mesiace som mala opät 35kg/151cm (vid.foto5 a 6) ale tento raz som chela pomaly viac a viac jest a tak som postupne zvysila prijem z 400kcal/den na 1200kcal/den a vaha sa mi drzala:)
foto5, foto6

ale po pol roku 2007 som dostala chripku a kedze moja imunita bola oslabena tak aj zapal pluc a skoncila som v nemocnici na detskom,v tom case sa aj mame pohorsilo a musela nastupit na chemoterapie.bala som sa ze ju vidim na posledy a slubila som jej ze sa budem liecit.v nemocnici ma vazili ze mam velku podvahu na svojich 15 rokov a poslali ma na liecenie do BA na detsku psychiatriu na kramare,bola som tam mesiac a koli tomu som si prepasla aj poslednu sancu ist na skusky na konzervatorium,tak som sa zmierila s gymplom,ale i tam som mala velke medzery,zle som sa ucila,spoluziaci sa mi posmievali,nemala som kamaratov:( v Blave som pribrala na 41kg a ked ma pustili s tym ze doma musim pribrat este na 45kg a akonahle by som klesla pod 39kg okamzite ma rehospitalizuju.v maji som slavila 16 s vahou 45kg ktore som si drzala koli mame lebo mala radost ze mam konecne ,,normalnu,,hmotnost. ale v juni 2007 mama zomrela a mne sa zrutil svet,upadla som do strasnej depky a schudla na 40kg (vid.foto7) ale to mi nestacilo a tak som zase zacala s 500kcal/den a cvicenim a do oktobra som zas mala 36kg (vid.foto8) ale vtedy som mala zial kontrolu v BA adala som si zavazia z ciniek pod oblecko aby som vazila viac ale aj s nimi som vazila ledva 38kg. dali mi ultimatum:bud priberem alebo pojdem zas do nemocnice a tak som musela zase pribrat:(
foto7, foto8

do februara 2008 som mala zas 45kg a to som si drzala,a zmierila sa s tym,zacala som chodit na endokrinologiu lebo som bola na 16r nevyvinuta (este som nemala 1. menstruaciu ani prsia) ale v aprili 2008 som si zlomila ruku a pribrala 2kg,bala som sa ze budem dalej priberat rtak som zas zacala s obmedzovanim stravy a cvicenim,v maji som mqla 17 a vysku stale iba 152cm,vyzerala som tak na12,vsetci sa mi koli tomu posmievali a sikanovali ma,ze som postih a tak. do juna 2008 som schudla na 38kg (vid.foto9) a chcela som to dat na 35kg ale moj metabolizmus bol uz taky zniceny ze do jula som ledva schudla na 37kg pri 300kcal/den a cviceni (vid foto10,11 a 12)
foto9, foto10, foto11
foto12

v septembri 2008 som dostala gastritidu a skoncila opät v nemocnici a zas mi dali ultimatum.
vtedy sa vo mne nieco zlomilo,chcela som byt zdrava,dospiet,mat niekedy deti,dostat sa z toho zacarovaneho kruhu a vedela som ze takto to nejde a tak som sa vykaslala na chudnutie a zacala som normalne jest.
do noveho roku 2009 som pribrala na 49kg a zacala aktivnu hormonalnu liecbu v lubochni,po mesiaci sa dostavil aj menzes konecne v 17,zacali mi rast prsia,ale aj chut do jedla,v tej dobe som si nasla prveho priatela a citila som ze uz niesom to nevyvinute decko ked o mna maju i chalani zaujem,ale to stastie mi dlho nevydrzalo...po velkej noci 2009 som sa zacala prejedat a vracat a vaha isla zas pomali hore ale cvicila som tak nestupala tak rychlo,na moje 18.narodky som mala 51kg a stale bulimiu,mala som aj tazkosti v skole,dokonca som prepadla z matiky.cez prazdniny som si zlomila nohu a prestala som cvicit do augustra som pribrala na 55kg a poitom som dostala slepak do zaciatku skoly som uz vazila 58kg a bulimia pokracovala,nedokazala som prestat prejedala som sa viac a viac uz to bolo zachvatove prejedanie,v skole sa mi smialii ako som pribrala,mala som z toho depku,zacala som sa rezat a chodit poza skolu.priatelovi sa nepacilo ze sa rezem a vracam,casto sme sa hadali,chcel aby som sa ucila a chodila do skoly presne ako otec .ale ja som sa tam nedokazala ukazat tak som prerusila studium.otca to nastvalo a vyhodil ma z domu ze ked uz nestudujem nemusi ma zivit a navyse segra dostala vtedy anu a on ma z toho obvinoval,ze to koli mne lebo ja som 1.zacala ,,vymyslat,,.priatel sa tiez so mnou rozisiel.nemala som kam ist,uz som nemala nikoho,chcela som sa zabit ale psychologicka ma presvedcila aby som sla na liecenie do BA na mickieviczku-oddelenie ppp,kedze uz som nevladala co dalej tak som tam dobrovolne sla s vahou 59kg. ale po 2 mesiacoch som tam este viac pribrala na 63kg a tak som odisla na revers kedze som uz mala medzitym 19r.
domov som nemohla ist a ani nechcela,chcela som ist niekam daleko.na nete som nasla agenturu co posiela mlade dievcata ako operky do zahranicia tak som sa tam prihlasila a poslali ma do rakuska do Grazu,pol roka som tam pracovala ale ked ma pristihli ako sa tam prejedam a vyhodili ma,ked som sa doma vazila uz som mala 65kg zase depka tak som sa uplne prestala vazit...agentura mi pridelila novu rodinu v nemecku pri Drazdanoch a uz som si tam davala pozor a prejedala sa iba ked nikto nebol doma,takto to slo rok,nasla som si tam kamaratov aj priatela,a ti ma presvedcili aby som sa vratila domov a dokoncila si skolu.otec ma prijal ale neodpustil mi lebo medzi casom schudla koli ane na 38kg/158cm/18r a to vraj koli mne ako aj mama sa utrapila vraj koli mne(zomrela na rakovinu):( mozno ma pravdu:(
od zaciatku skolskeho roku 2011/2012 som sa rozhodla zas chudnut...a tak som zacala s vahou 70kg/157cm/20r ale moc sa mi nedarilo kazdy tyzden som sa prejedala a malo cvicila lebo som mala hroznu kondicku:(
od noveho roka 2012 som si predsavzala znizit prijem na 1000kcal a zacat cvicit a preto som si zalozila tento blog.do marca 2012 sa mi podarilo schudnut na 60kg vid.foto 13 a 14
pred: jan.2012-70kg -10kg po: mar.2012-60kg
ale v aprili prisiel stres koli maturitam a ja som sa zas zacala prejedat a vracat a prestala som cvicit:( vaha isla zase nahor-jojo efekt:(( v maji 2012 som uspesne zmaturovala (naraz so segrou,ona priemyslovku a ja gympel) a potom som sa prestahovala k priatelovi do Nemecka.segra ostala doma s otcom a psikom.Nasla som si tam pracu ako opatrovatelka,vsetko by bolo fain keby som nemala tu hroznu bulimiu:( stale som sa prejedala a vracala,priberala,rezala sa,nezvladala som pracu,nemala som cas na priatela, v septembri 2012 ma presvedcil aby som sla do Drazdan na liecenie na specialne oddelenie essstörungen-poruch primu potravy,verila som ze tam to bude lepsie ako v blave a ze sa tam vyliecim z bulimie.to este nevedela co ma caka:((...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Londie & Bones Londie & Bones | E-mail | Web | 2. ledna 2012 v 22:51 | Reagovat

Hodně silný příběh, vytrpěla sis hodně a zárověň mě děsně inspiruješ a motivuješ :) Takže si myslíš že příjem do 500kcal denně na relativně rychlé hubnutí stačí?? :) Já se to snažím dodržovat, ale nevim jestli to má cenu :-/ Ale jak vidím, tys to zmákla a já to teda taky dám :P

2 Chantal Chantal | Web | 3. ledna 2012 v 12:50 | Reagovat

Neskutečný příběh! Protrpěla jsi toho už tak moc! Je mi hrozně líto tvé maminky (upřímně teď brečím, když to píšu), ale za ppp tvé sestry určitě nemůžeš a ani za tu smrt mámy. Jsi silná, že jsi zvládla i odchod z domova.

Moc ráda spřátelím, hned si tě jdu přidat :-*

3 békyna békyna | 3. ledna 2012 v 15:20 | Reagovat

to si ty pusate ja si Ta pamätam :)

4 xo / fettsack xo / fettsack | Web | 3. ledna 2012 v 19:10 | Reagovat

[3]: ano :-) neuveritelne po tak dlhej dobe...

5 ewa23 ewa23 | Web | 6. ledna 2012 v 13:16 | Reagovat

och, zlato, vela si si toho v zivote presla :-(  moc mi je luto, kolko negativnych veci ta v zivtoe stretlo, oproti tomu som ja mala zivot ako v bavlnke... ja som skor bola vzdy typom oplacaneho decka, co nikdy nevie schudnut.. uz v 13tich som mala na 155cm vahu skoro 70kg, nieco som schudla, potom zase pribrala... najnizsiu vahu som mala v 22rokoch, na 160cm 54kg.. ale to mi vydrzalo kratko, len asi pol roka a odvety sa snazim zase chudnut... blog mam uz skoro 4roky, zacinala som na 70kg, postupne to dala na 57kg, ale to mi zase dlho nevydrzalo a zase som na 68kg :-(  mam 27rokov a pocit, ze boj s nadvahou je nekonecny... po novom roku ma sice chyta optimizmus, ze "tento rok to urcite dokazem", ale viem, ze to bolo tak uz niekolkokrat.... :-?

6 fit-nicole fit-nicole | Web | 19. ledna 2012 v 16:17 | Reagovat

si úžasná :)

7 Joshua Joshua | Web | 29. ledna 2012 v 0:33 | Reagovat

Tyjo.. tak tomuhle se myslím dá říct "dechberoucí" životní příběh.. :-( Je mi až trapně, když jsem Ti nedávno navrhla spřátelení a uvedla, že jsme na tom postavou dost podobně. To sice jsme, ale ty máš za sebou hodně dlouhou cestu, zatím co já byla při těle vždycky.. :-? Já.. už nevím, co napsat.. máš můj veliký obdiv, že se stále držíš a máš sílu bojovat. Tak přeju hodně štěstí a věřím, že to dokážeš. :-)

8 Merveilles Merveilles | Web | 3. února 2012 v 20:53 | Reagovat

Snad na každém druhém blogu má nějaká holka problém s PPP, ale tohle je neuvěřitelné. Málokdo má takovou průpravu do života jako ty :) Jestli sis prošla tímhle, tak už tě jen tak něco nepřekvapí.. Obdivuju tě. A za smrt mámy nemůžeš, jsou věci které nikdy neovlivníš a budeš muset bohužel počkat, až se s tím tvůj táta opravdu vyrovná a uvědomí si, že ti tohle vyčítat nemůže. A opravdu ěm pobavila ta slečna co pslaa komentář nade mnou a po přečtení tohodle se ptá ejstli je optimální denní příjem 500kcal :)) A pokud máš aspoň trochu umělecký střevo tak bych tohle sepsala, teď ej to hodně aktuální téma. Když už sis prošla takovýma shitama tak se to může aspoň zužitkovat :))

9 Deviant Girlie* Deviant Girlie* | Web | 5. února 2012 v 14:08 | Reagovat

Silný .. hrozně moc :O
Ale musím říct, že se na všech těch fotkách vypadala hrozně mladě .. i na těch jako šestnáctiletá atd. jsi vypadala tak na třináct .. za to všechno může ANA .. :/ Je to děs ..

10 Iridescent N Iridescent N | Web | 18. února 2012 v 23:16 | Reagovat

panebože.. nevím co na to říct. Musela sis toho tolik vytrpět! A byla jsi tak mladá když jsi do toho spadla...
Četla jsem si to a chtělo se mi brečet..
Musíš být opravdu hodně silná, když jsi tohle všechno vydržela... nedokážu si ani představit, čím sis musela projít..
Přeju ti, aby se ti teď v životě staly jenom samé pěkné věci! ♥
A obdivuji tě za tvou sílu. ♥

11 1Dou 1Dou | Web | 18. února 2012 v 23:19 | Reagovat

Prožila sis toho hodně :) Je dobře že jsi se z toho dostala...nezahrávej si s tím, nemuselo by to dopadnout dobře :/

12 Lucia Lucia | 28. února 2012 v 19:28 | Reagovat

pozeram ze mas viac blogov...pusathe,emopusathe..

13 xo / fettsack xo / fettsack | Web | 28. února 2012 v 20:05 | Reagovat

[12]: ano,viac krat som sa pookusala schudnut ale neuspesne:/

14 lovable lovable | Web | 9. března 2012 v 22:41 | Reagovat

Hodně silné.. :-( fotky jak si mela nejmin sou az desive... za smrt mamky urcite nemuzes to je blbost a za sestrinu PPP taky ne.. nechtela by si se mnou jist zdrave a prestat s prejidanim..? ja mam problemy s prejidanim..ale urcite sem si nevytrpela tolik co ty..a mohly bychom si navzajem pomahat..prosim ozvi se..

15 hubnuti-nutne hubnuti-nutne | Web | 10. března 2012 v 21:28 | Reagovat

zajímavý přehled fotek.. je až neuvěřitelné mít 29kg :-o

16 Mína Mína | Web | 16. března 2012 v 23:59 | Reagovat

Co k tomu říct :-( Každopádně jsi silná holka,že jsi tohle všechno zvládla.Moc ti držím palce,běž si za svým snem.

17 Eva Eva | 6. května 2012 v 21:00 | Reagovat

To je hodně smutný příběh, normálně se hrnou slzy do očí .... Držím ti dtrsšně moc!!! palce at to zvládneš at shodíš na rozu,mnou váhu, at jsi spokojená a stastna :-)

18 julie julie | Web | 28. června 2012 v 17:17 | Reagovat

ty sis toho teda zažila :(
přeji ti ať už je všechno jen ok,ať si splníš své cíle a jsi šťastná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama